Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Effect of amyloid β on the function of endosomes and lysosomes
Tmějová, Monika ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Búran, Peter (oponent)
Amyloid β (Aβ) vzniká proteolytickým štiepením amyloidového prekurzorového proteínu (APP). Hromadenie toxických foriem Aβ v lyzozómoch a endozómoch je považované za jeden z prvých prejavov Alzheimerovej choroby (AD). AD je neurodegeneratívne ochorenie, ktoré bolo prvý krát popísané v roku 1907 Aloisom Alzheimerom. Toto ochorenie najčastejšie postihuje starších jedincov vo veku nad 65 rokov a v súčasnosti je najrozšírenejšou formou demencie. V posledných rokoch bol zaznamenaný významný pokrok v identifikovaní jednotlivých génov, ktoré by mohli byť zodpovedné za vznik ochorenia, ale kľúčový mechanizmus vzniku patologických senilných plakov a neurofibrilárnych pletencov zostáva stále neodhalený. Vezikulárny transport zohráva dôležitú úlohu v regulácii APP a v tvorbe Aβ. Táto práca popisuje jednotlivé molekulárne mechanizmy, ktoré podporujú patologický vplyv hromadenia Aβ v endolyzozomálnom komplexe.
Význam lipidového složení membrán pro rozvoj Alzheimerovy choroby
Novotná, Natálie ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Hanousková, Barbora (oponent)
Lipidy jsou základní složkou buněčných membrán a jejich homeostáza hraje významnou roli v rozvoji Alzheimerovy choroby. Agregace a neurotoxické působení amyloidu β, především Aβ42, na membránu neurálních buněk, se jeví jako stěžejní pro patologické změny mozkové tkáně vedoucí k její degeneraci a ztrátě kognitivních funkcí. Komplexním vztah mezi amyloidem β a lipidy potvrzuje také skutečnost, že membránové lipidy se nepodílí pouze na navázání peptidu na membránu, ale rovněž regulují sestřih amyloidového prekurzorového proteinu, tedy samotnou biosyntézu β amyloidu. Mezi nejvýznamnější vazebné partnery Aβ42 patří gangliosidy, zejména gangliosid GM1, ale také sfingomyelin a cholesterol. Naproti tomu glycerofosfolipidy ovlivňují především samotný proces tvorby proteinu.
Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u osob závislých na psychostimulanciích
Jakubová, Žaneta ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Bc. Žaneta Jakubová, Odborný pracovník v laboratorních metodách Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u osob závislých na psychostimulanciích Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Cíl práce: Cílem této diplomové práce je zmapování výskytu symptomů poruchy epileptického spektra u osob závislých na psychostimulanciích a prokázání vlivu psychostimulancií na výskyt této poruchy. Metody: Ke sběru dat bylo využito dotazníkové šetření, kdy se probandům předkládaly celkem 3 dotazníky. Vstupní anamnestický sloužil k získání obecných informací, zbývající dva byly zaměřeny na symptomy sledované poruchy - Complex Partial Seizure-like Symptoms Inventory (CPSI) a Limbic System Checklist-33 (LSCL-33). K vyhodnocení byly použity následující statistické postupy: procentuální srovnání, chí-kvadrát test a nepárový t-test. Výsledky: Neobvyklého skóre a skóre pro poruchu epileptického spektra dosáhlo u dotazníku CPSI celkem 60 % respondentů. U dotazníku LSCL-33 dosáhlo suspektního a abnormálního skóre 100 % respondentů. Závěry: Podařilo se prokázat obě výchozí hypotézy a sice, že psychostimulancia ovlivňují výskyt symptomů poruchy epileptického spektra a že výsledky budou srovnatelné se souborem pacientů obecně závislých na...
Úloha gliových buněk v neuroprotekci
Fider, Jan ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Mozek obratlovců je velice náročný na spotřebu energie a kyslíku. Již několik vteřin kyslíkové absence dokáže narušit mozkovou homeostázu a způsobit iontovou disbalanci, což má za následek smrt neuronů apoptózou nebo nekrózou. Soubor mechanismů, které mají za úkol tomuto narušení homeostáze CNS zabránit, se nazývá neuroprotekce. V mozku jí v největší míře zajišťují gliové buňky. V lidském mozku se nachází více typů glií, ne všechny se však podílejí na neuroprotekci stejným dílem. Obecně ale můžeme tvrdit, že všechny glie udržují v CNS iontovou rovnováhu, což má velký význam pro neuroprotekci. Největší podíl na ochraně CNS mají gliové typy astrocyty a mikroglie. Tyto buňky se při jakémkoliv narušení CNS aktivují a provádějí celou řadu aktivních neuroprotektivních úkonů. Aktivované astrocyty tvoří tzv. astrogliózu, která, zjednodušeně řečeno, obalí a oddělí postižené místo v mozku od zdravé tkáně, čímž zamezí dalšímu šíření ischemického poškození. Aktivované mikroglie zvětšují svůj objem a transformují se ve fagocyty, které odklízí celé nebo pouze části mrtvých buněk. Výzkumy na téma neuroprotekce jsou v dnešní době velice populární. Je to z důvodu nutnosti nalezení příčin neurodegenerativních chorob, které dnes nejsou bohužel známy, takže není možná jejich cílená léčba. Vědci se v poslední době...
Vliv pyrethroidových pesticidů na ryby
RICHTEROVÁ, Zuzana
Pyrethroidy patří mezi celosvětově nejčastěji používané pesticidy. Jejich široké použití a poměrně vysoká stabilita dávají předpoklad pro jejich výskyt v životním prostředí. Jako polutanty se následně mohou dostat až do vodního ekosystému. Vyskytují se nejen ve vodách a sedimentech, ale i v tkáních ryb. V prvním testu jsme sledovali vliv přípravku Nexide s účinnou látkou gamma-cyhalothrin v koncentraci 60 g.l-1. Testovaným koncentracím Nexide 5, 25, 50, 100 a 250 &microg.l-1 byly vystaveny oplozené jikry a raná vývojová stadia kapra obecného (Cyprinus carpio) po dobu 35 dní. V průběhu testu došlo ve všech koncentracích s výjimkou nejnižší k výraznému úhynu pokusných organismů. Mortalita embryí a larev v nejnižší testované koncentraci byla zvýšená minimálně. Nejnižší testovaná koncentrace 5 &microg.l-1 výrazně negativně ovlivnila délkový i hmotnostní růst a vyvolala zpomalení ontogenetického vývoje a ztmavnutí povrchu těla. U přeživších jedinců bylo provedeno histologické vyšetření, při kterém byly v játrech zaznamenány změny dystrofického charakteru. Histologické vyšetření vzorků ledvin, střev a žaber neprokázalo patologické změny. Vyšetřením vybraných parametrů oxidativního stresu byla prokázána statisticky významně vyšší aktivita detoxifikačního enzymu glutathion-S-transferásy (GST) a nižší aktivita obranného enzymu glutathionperoxidásy (GPx) ve srovnání s kontrolní skupinou. Další sledované parametry oxidativního stresu, katalása (CAT), glutathionreduktása (GR) a oxidace lipidů vyjádřená thiobarbiturovým číslem (TBARS), byly beze změn. Změny parametrů oxidativního stresu naznačují, že expozice organismu přípravku Nexide může v dané koncentraci vést k dysbalanci obranných enzymů. V testu s přípravkem Cyperkill 25 EC s účinnou látkou alpha-cypermethrin v koncentraci 250 g.l-1 bylo postupováno stejným způsobem jako v předešlém testu. Testované koncentrace byly 7,2; 36; 72; 144 a 360 &microg.l-1. S výjimkou nejnižší testované koncentrace došlo ke 100 % úhynu embryí a larev ve všech ostatních koncentracích. V nejnižší testované koncentraci 7,2 &microg.l-1 dosáhlo přežití v závěru testu 90 %. Nejnižší testovaná koncentrace však výrazně negativně ovlivnila délkový i hmotnostní růst jedinců ve srovnání s kontrolou a vedla ke zpomalení ontogenetického vývoje. Žádný jedinec z této koncentrace nedosáhl v den ukončení studie juvenilního stadia. U 68 % embryí z této koncentrace byla patrná výraznější pigmentace, která byla pozorována i u jedinců z vyšších koncentrací krátce před jejich úhynem. Výsledky histologického vyšetření jater, střeva, ledvin a žaber neprokázalo žádné výrazné změny oproti kontrolním jedincům. Při vyšetření vybraných parametrů oxidativního stresu bylo prokázáno statisticky významné snížení katalytických koncentrací GST, GR a GPx ve srovnání s kontrolou. Aktivita CAT a TBARS byly srovnatelné s kontrolou. Změny parametrů oxidativního stresu naznačují, že expozice organismu přípravku Cyperkill 250 EC může v dané koncentraci indukovat oxidativní stres a zasahovat do aktivit antioxidačních enzymů. Předložená disertační práce shrnuje aktuální údaje o vlivu pyrethroidů na ryby. Zjištěné účinky potvrzují vysokou vnímavost ryb v období raného vývoje k testovaným pesticidům. Při interpretaci výsledků je nutné vzít v úvahu, že pro testování byly použity jednosložkové přípravky, které již samy toto riziko představují. V reálném prostředí jsou však vodní organismy vystaveny celé škále látek a přípravků v potenciálně toxických koncentracích. Tyto spolu mohou reagovat a jejich kombinací se mohou škodlivé účinky ještě zesilovat. Provedené testy také jednoznačně ukazují významné rozdíly v citlivosti embryonálních a embryolarválních testů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.